|
|
Climate change and conflict in Africa - case study Darfur
Donkoh, Bright
The aim of the thesis is to analyse possible relationship between the climate change, conflict and security level in Darfur, Sudan. The prevalence of drought, inconsistency in rainfall, desertification and other consequences ensuing from environmental changes weaken the adaptability capacity of the African continent. The Earth's climate has changed throughout the history of man. In the last 650,000 years, there have been seven cycles of glacial movement and retreat coupled with the abrupt end of the last ice age about 7,000 years ago which marked the beginning of the modern climate era and of human civilization and development. The indicators of climate change in Darfur deepened in 1980s when the region observed a severe famine and drought, as a result more people are competing for access to land, water and other natural resources in Darfur region. During 2003, the conflict turned to be an armed conflict among the various tribes over natural resources, particularly water and land. Individuals in Darfur have been devastated by war, and its aftermath has been sorrowful story of suffering, displacement, death, among others. Simultaneously, the war has become one of the most distorted and misunderstood conflicts in history of recent years. Experts and activists have oversimplified the causes of the conflict, slighting its historical and systemic origins. The study examined the extent to which conflicts are erupted as a result of geographical variations, thus climate change. This is especially using the Darfur region as a case study. A case study method was adopted to better enable the researcher to meet the intended research objectives for this study. Through this study, it has been shown that deterioration in the climate and environment alone may not lead to conflict, as local populations have learned to adapt to their environments. This is when it becomes associated with other social, economic and political factors that aggravate scarcity that conflict become more probable.
|
|
|
Kolektivizace v Kazachstánu: průběh, problémy a dopady na kazašské obyvatelstvo
Michal, Vojtěch ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Jordanová, Anna (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje kolektivizací v Kazachstánu jejím dopadům v této autonomní sovětské socialistické republice. V práci je nejprve představena kolektivizace obecně v celém Sovětském svazu, její průběh a problémy. Poté je v případové studii popsán a analyzován průběh kolektivizace v samotném Kazachstánu a s kolektivizací spojené usazování nomádského obyvatelstva. Práce objevuje hlavní problémy kolektivizace v Kazašské ASSR, popisuje dopady kolektivizace a analyzuje příčiny jejího katastrofálního vyústění v podobě hladomoru, smrti milionu a půl obyvatel a emigrace dalšího milionu. V práci je též popsán a zhodnocen přístup vedení SSSR k hladomoru a řešení celkového vyústění kolektivizace. Na konci pak práce odpovídá na otázku, jestli toto vyústění kolektivizace bylo záměrné či ne.
|
|
| |
|
|
Reflexe velkého hladomoru na Ukrajině (1932 - 1933) v současných zahraničních politikách Ruské federace a Ukrajiny
Hynková, Gabriela ; Kolenovská, Daniela (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Práce pojednává o současné zahraniční politice Ruské federace za prezidentů Vladimira Putina a Dmitrije Medveděva, konkrétně o jedné její součásti, kterou je soft power. Jedná se o problematiku sdílené historie mezi v Ruskou federací a Ukrajinou a využívání vlivu společných historických zkušeností na Ukrajině. Práce obsahuje krátký popis dění na Ukrajině během hladomoru, různé interpretace ukrajinského hladomoru z let 1932 - 1933, které se rozvíjely po celá desetiletí a v současnosti jsou základem ruského a ukrajinského pohledu na toto období. Důležitá jsou 90. léta, kdy Rusko mělo po rozpadu Sovětského svazu velké problémy se sebeidentifikací. Ukrajinci se naopak v 90. letech snažili o vytvoření "ukrajinské národní identity". Období (1928 - 1953) bylo pro Ukrajinu nejvíce formující a zároveň nejtragičtější v její historii. Zároveň také nejvlivnější co se týká formování současného myšlení o národu a vyrovnání se s minulostí. Od roku 2000 se mezi Ukrajinou a Ruskou federací vedou spory, zda šlo o společnou tragédii, hladomor či dokonce genocidu. Práce se dále zabývá současným sporem, zda lze považovat hladomor za genocidu či nikoliv a zda je tato debata pro současné dění vůbec aktuální.
|
|
|
Biblický a mimobiblický pohled na Exodus
Bíca, Josef ; Melmuk, Petr (vedoucí práce) ; Vymětalová Hrabáková, Eva (oponent)
Dá se říci, že celá problematika exodu se dívá na věc asi takto: není vyloučeno, že došlo k takovým událostem, kdy nějaké vlny Hebrejů hledaly lepší život ( a právě někteří z nich proudili i z Egypta ). Zázračná znamení a symboly, epidemie a rány, smrt a velkolepé osvobození- tak, jak jsou podány v biblických zprávách- nic takového se přesně nestalo.
|
|
|
Lahovice v pramenech hromadné povahy 17. - 19. století
Smítková, Alena ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Woitschová, Klára (oponent)
Rigorózní práce "Lahovice v pramenech hromadné povahy 17.-19. století" zpracovává údaje z matrik křtěných, oddaných a zemřelých kostela sv. Jakuba Většího na Zbraslavi v období let 1652-1800. Cílem práce je kromě základních demografických údajů otázka křestních jmen - čím nebo kým byl ovlivněn jejich výběr. Jsou zde vypsána všechna křestní jména vyskytující se v daném období spolu s hlavními faktory, které mohly rozhodovat při volbě jména.
|
|
| |
|
|
Klimatické změny po erupci sopky Tambory v r. 1815
Zhao, Shuran ; Soukupová, Jana (vedoucí práce) ; Bašta, Petr (oponent)
Sopečná činnost na planetě Země patří mezi nejběžnější přírodní jevy. Mají stejné stáří jako planeta Země. Některé sopky mají dlouhý životní cyklus, soptí v intervalech několik desítek až stovek tisíc let nebo ještě déle. Platí, že čím menší frekvence, tím větší erupce. Supererupce 8. stupně VEI jsou schopné zničit celé lidské společenstvo na této planetě. Naštěstí k nim dochází velice řídce z hlediska lidské populace.
Ale k erupcím na nižších stupních už docházejí častěji. Za posledních 10 000 let lidská civilizace zažila jednu největší sopečnou erupci 7. stupně VEI a následkem toho bylo globální ochlazování a hladomor v 19. století. Je to erupce sopky Tambora v roce 1815.
Sopka Tambora během své erupce uvolnila obrovské množství magmatu a sopečných plynů, na které žádná jiná sopka nedosahuje. Také následky způsobené touto erupcí byly závažné, více lidí zemřelo na následné nemoci a hladomor než na přímou erupci. Celé dva roky po erupci byly neklidné na severní polokouli. Ochlazování vyvolané velkým množstvím sopečných plynů a popela ve stratosféře zničilo zemědělská pole, zdevastovalo lidské společnosti a zabilo lidi. Rok 1816 byl proto nazván rok bez léta. V bakalářské práci jsem porovnala počasí v jednotlivých zemích v letech 1815-1817, kdy v dubnu došlo ke gigantickému výbuchu. Řada zdrojů potvrdila neobvyklé počasí v Severní Americe a Asii, ani Evropa nebyla výjimka. Zaznamenané extrémní počasí spočívá především ve vytrvalém dešti, snižování teploty a zvyšování oblačnosti, která jako závoj zahalila celou oblohu. České země byly jedním ze států, které byly ovlivněny erupcí. V českých archivech bylo zaznamenáno ochlazení v letech 1815-1817 a s tím související zdražování hlavních zemědělských produktů, které mělo negativní vliv na tehdejší obyvatele.
Takové erupce představují pro celé lidstvo katastrofální nebezpečí. Nelze se jim vyhnout, ale lze snížit dopady na minimum prostřednictvím monitoringu sopek a jejich aktivit.
Cílem této práce je snažit se popsat a co nejvíc napodobit a obnovit tuto sopečnou erupci z roku 1815 a jí způsobené následky, aby se čtenářům lépe vybavovalo, jak vypadá takový život postižený erupcí a jejími následky. Mou snahou je upozornit na nebezpečí sopečných činností a důležitost monitoringu vulkánů.
|
|
|
Potravinový problém Latinské Ameriky
Ahrafenina, Kseniia ; Kuna, Zbyněk (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se věnuje pojmům a příčinám potravinového problému všeobecně. V praktické části byla dána sociální, geografická a ekonomická charakteristika Latinské Ameriky, byla provedená analýza potravinového problému v Latinské Americe a byly navrženy způsoby jak vyřešit tento potravinový problém.
Světový potravinový problém je obecně považován za jeden z nejvýznamnějších problémů současného světa. Hlad a chudoba to jsou sociálně-ekonomické problémy, které se spojí s potravinovým problémem. Existuje mnoho různých příčin potravinového problému. Všechny příčiny mohou být rozděleny do dvou skupin: tě, které souvisejí s lidskou činností a nesouvisí. Hlavní příčiny způsobené člověkem jsou populační příčiny, chudoba, náboženské příčiny, politické konflikty, a příčiny spojené s přírodou: globální oteplování a degradace půdy. Přírodní příčiny, které nesouvisí s lidskou činností, mají primární vliv na zemědělskou produkci. Různé přírodní katastrofy a změny klimatu člověk nemůže ovlivnit.
Pro řešení potravinového problému je tedy nutný zásah mezinárodních organizací, které poskytují finanční i potravinovou pomoc takto postiženým zemím. A hlavní roli v řešení tohoto problému hraje vzájemná spolupráce států po celém světě.
|
|
|
Odstraňování následků severokorejského hladomoru
Horák, Petr ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Volenec, Otakar (oponent)
Odstraňování následků humanitární krize je obecně složitý proces, zvláště v zemích, jejichž vlády nejsou schopny zajistit vhodné podmínky pro působení humanitárních pracovníků. To je také případ Severní Koreje, která byla v 90. letech postižena hladomorem. Ačkoli stát stále trpí strukturálními problémy a dlouhodobě přijímá humanitární pomoc, přístup vlády ke spolupráci s mezinárodními organizacemi je komplikovaný. Přestože bylo dosaženo v oblasti zemědělství významného pokroku, KLDR i nadále zůstává náchylná na výkyvy v produkci, zapříčiněné převážně prudkými změnami podnebí. Práce shrnuje příčiny krize a hodnotí dosavadní výsledky cesty KLDR k dosažení potravinové bezpečnosti.
|
host ::
RSS.